Obecní symboly
ZNAK
VLAJKA
30.11.2023
30.11.2023
Ve stříbrném štítě dvě modré, červeno-zlatým plamenem hořící zkřížené ostrve se dvěma suky ven, provázané nahoře červeným srdcem, po stranách a dole červenou pětilistou růží se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky.
Bílý list s modrým ondřejským křížem, provázeným nahoře červeným srdcem, po stranách a dole červenou pětilistou růží se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky. Poměr šířky k délce je 2:3.
Zdůvodnění k návrhům znaku a praporu
Šonov (něm. Schönau) je nejdelší obcí Broumovského výběžku, ležící severovýchodně od Broumova podél hřebene Javořích hor. Vznikl nejpozději ve 13.století a dor.1286 patřil českému králi. Od té doby po celé období feudalismu náležel broumovským benediktýnům. V minulosti patřil Šonov k největším vesnicím na Broumovsku a zdejší klášterní poddaní se velmi aktivně zúčastnili selského povstání v r. 1775.
Původní Šonovský kostel sv.Jana Evangelisty byl farním již v r.1354 a stál dle všeho na hřbitově v místě, kde nyní stojí kaple Panny Marie. V letech 1547 a opět v r.1688 byl opravován, ale v r.1775 vyhořel. Po jeho zániku přešla farnost ke kostelu sv. Markéty, který se stojí o samotě na vrchu západně nad obcí. Za svůj vznik vděčí Broumovskému opatu OtmaruZinkemu. Stavba probíhala v letech 1727 - 30, zřejmě dle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Z dalších památek lze připomenout ještě mariánskou kapli na hřbitově (1877) a kapli sv. KarlaBoromejského, sloužící nověji jako márnice (1792).
Šonov byl vždy spíše zemědělskou obcí. ale později se ani jemu nevyhnul odliv obyvatel za prací do průmyslových měst. K obci patřil porfyrový a melafyrový lom, těžil se zde rovněž štěrk a železná ruda. Dvakrát tu bylo dobýváno i uhlí - až do r.1872. Druhý pokus (1901-02) byl neúspěšný.
Ještě v r.1938 užíval obecní úřad v Šonově razítka, v jehož kruhovém poli byl motiv hořícího srdce, či srdce s květy a listy, opis po obvodu je dvojjazyčný Obecní úřad Šonov u Broumova v Č. / Gemeindeamt Schönau b.Braunau i.B. (OA Náchod, Okresní soud Broumov). Motiv hořícího srdce, či srdce, z něhož vyrůstají květy byl běžným barokním symbolem. Lze proto soudit, že zmíněné obecní razítko mělo svého předchůdce ve starším, zřejmě dnes ztraceném pečetidle (na razítku je tento symbol již zkomolen). Symbol srdce vyjadřuje vlastně původní německý název obce, proto jej jako mluvící znamení převzal i autor návrhů Šonovského znaku a praporu. Toto znamení bylo doplněno hořícími pochodněmi (jeden z atributů sv. Markéty, poukaz na způsob jejího umučení) a heraldickými růžemi. Pochodně mají podobu osekaných větví - podobné ostrve, stejně jako růže a užité tinktury, nalezneme ve velkém znaku broumovského (břevnovského) kláštera. Návrh praporu je derivátem předkládaného návrhu znaku.
publikováno: 30. 11. 2023 20:34, OI admin
